Pod pojmem „zbraň“ rozumí různé právní předpisy často různé věci. V právu se nejčastěji objevují dvě koncepce pojmu zbraň:
Trestněprávní definice (obecné pojetí). Podle této koncepce, je zbraní cokoli, co může učinit útok proti tělu důraznějším (srov. § 118 trestního zákoníku); v tomto pojetí může být zbraní v zásadě jakýkoli předmět, látka či jiný prostředek nebo ovladatelná energie, které jsou použity (použitelné) k útoku proti tělesné integritě jiného člověka. Je tedy v zásadě jedno, je-li jako zbraň použita střelná zbraň, výbušnina, nůž, automobil, kus provazu či nádoba s žíravinou. Použití zbraně v tomto slova smyslu je typicky důvodem pro uložení vyšší sankce za protiprávní jednání. Některé jiné zákony například umožňují příslušníkům bezpečnostních sborů odebrat za určitých podmínek osobám předměty, které by mohly být takto coby zbraně použity.
Definice zákona o zbraních (správní pojetí). Zbraní v tomto pojetí se rozumí užší množina podle určitých technických hledisek specifikovaných předmětů. V případě českého zákona o zbraních jde o střelné zbraně a střelivo do nich. Do jeho působnosti však spadají i některé další předměty – střelivo, některé doplňky a příslušenství zbraní (noktovizní a laserové zaměřovače, tlumiče hluku výstřelu), nálezy munice (např. bomby, granáty, dělostřelecká munice zachovaná v zemi převážně z 2. světové války, nebo zanechaná na území bývalých vojenských prostorů). Účelem tohoto pojetí je regulace držení zbraní, jejich nabývání a jiné způsoby nakládání s nimi, podmínky, které jsou na osoby se zbraněmi nakládající kladeny atd. V mnoha státech (včetně jiných členských států Evropské unie) je však i toto pojetí zbraní širší a specifické podmínky a zákazy se vztahují i na jiné zbraně než jen střelné (např. na nože, obušky, pepřové spreje apod.). Před jakoukoli cestou do zahraničí je proto vhodné se informovat zda a případně za jakých podmínek, je možné do dané země cestovat s předměty určenými k obraně, noži, paralyzéry (nemluvě o střelných zbraních).
Zbraně podléhající zákonu o zbraních, kategorie zbraní
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, upravuje střelné zbraně a střelivo do nich. Střelnou zbraní se rozumí zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost. Jde především o palné zbraně, u kterých je funkce odvozena od uvolnění chemické energie (nejběžněji hoření střelného prachu), mechanické zbraně využívající nahromaděné mechanické energie (luky, kuše, praky atd.) a plynové zbraně, v nichž je využit stlačený plyn nebo vzduch (tzv. vzduchovky, větrovky apod.).
Zákon o zbraních definuje 4 kategorie zbraní (A až D), přičemž s každou z těchto kategorií spojuje různou míru požadavků a podmínek, které je nutné splnit k jejich získání, resp. kladených na jejich držitele:
Kategorie A – „Zakázané zbraně“
Kategorie B – „Zbraně podléhající povolení“
Kategorie C – „Zbraně podléhající ohlášení“
Kategorie D – „Zbraně nepodléhající registraci“
Zbraně kategorie A, B a C podléhají registraci u příslušného útvaru policie a nabývat do vlastnictví, držet nebo nosit je může pouze osoba k tomu oprávněná – držitel zbrojního průkazu (fyzická osoba) nebo držitel zbrojní licence (právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba). Zbraně kategorie D může nabývat do vlastnictví, držet a za určitých podmínek též nosit jakákoli svéprávná plnoletá osoba nebo právnická osoba, i tehdy, nejedná-li se o držitele zbrojního průkazu nebo zbrojní licence.
Zákon o zbraních se vztahuje na:
Na jiné předměty, byť mají charakter zbraní či obranných prostředků, se zákon o zbraních nevztahuje. Příklady předmětů, na jejichž nabývání, držení a nošení se zákon o zbraních nevztahuje:
Je třeba upozornit, že rozsah regulace zahraničních přepisů o zbraních se může výrazně lišit a v jiných zemích je běžně zakázáno například nošení chladných zbraní, držení paralyzérů nebo obranných sprejů. Porušení těchto zákazů je běžně považováno za přestupek či trestný čin a může vést k citelným postihům. Důrazně proto doporučujeme, hodláte-li si při cestě do zahraničí vzít s sebou některý z výše uvedených předmětů, informovat se před cestou na právní úpravu držení takových předmětů (zbraní) v dané zemi (popř. též ve státě, kterým budete na své cestě projíždět). Upozorňujeme, že Ministerstvo vnitra nemá u většiny států tyto informace k dispozici a je třeba se obrátit přímo na příslušný zastupitelský úřad dané země.
Převážná část právní úpravy obsažené v zákoně o zbraních se týká nakládání se zbraněmi podléhajícími registraci. Tyto zbraně může nabývat do vlastnictví, držet a případně nosit pouze
Specifická právní úprava se týká nabytí vlastnictví ke zbrani podléhající registraci, resp. střeliva do ní děděním. Příslušná úprava je obsažena v ustanovení § 66 zákona o zbraních. Není-li dědic držitelem příslušného oprávnění k držení daných zbraní či střeliva, je oprávněn do 2 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí soudu o dědictví nabylo právní moci, požádat o vydání zbrojního průkazu, zbrojní licence (a v závislosti na konkrétní kategorie dané zbraně též o udělení výjimky, vydání povolení nebo zbrojního průvodního listu pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva).
Jedná se o zbraně, které mají výrazně vysokou účinnost, která již není zákonodárcem (resp. směrnicí Rady 91/477/ES) považována za běžně využitelnou pro většinu legitimních civilních účelů (např. dělostřelecké zbraně, plně automatické zbraně, tlumiče hluku výstřelu apod.), nebo s sebou nesou jiná bezpečnostní rizika (jedná se o zbraně z vojenské produkce, které nejsou technicky ověřeny pro civilní účely, jde o nedovolené výrobní provedení atd.).
Kromě zbrojního průkazu či zbrojní licence je k nabytí vlastnictví, držení, popř. nošení zbraní kategorie A nezbytné udělení výjimkypříslušným útvarem policie. Na vydání výjimky nemá žadatel právní nárok a příslušný útvar policie coby správní orgán posuzuje žádost především z hlediska veřejného pořádku a bezpečnosti. Držiteli zbrojního průkazu může být výjimka vydána pouze ke sběratelským účelům a v případě držitelů zbrojního průkazu skupiny C a platného loveckého lístku též konkrétně k nabytí vlastnictví, držení a nošení noktovizního zaměřovače. Žádost je možné podat na předepsaném tiskopise.
Konkrétně vymezuje zbraně kategorie A ustanovení § 4 zákona o zbraních; kategorie A je jedinou kategorií zbraní podle zákona o zbraních, do které spadají též jiné předměty než zbraně. Pod pojmem zbraní kategorie A se rozumí rovněž zakázané střelivo (včetně vojenské munice) a zakázané doplňky zbraní.
Zakázané zbraně
Zakázané střelivo
Zakázané doplňky zbraní
Jedná se o zbraně, které jsou považovány za účinnější než zbraně kategorie C (např. samonabíjecí kulové zbraně se zásobovacím ústrojím s vyšší kapacitou), nebo je možné je snadněji skrýt (např. krátké kulové zbraně).
Podmínkou nabytí zbraně je kromě zbrojního průkazu nebo zbrojní licence také vydání povolení příslušným útvarem policie. Na vydání povolení vlastnit nebo držet zbraň kategorie B má žadatel právní nárok, pokud k tomu má řádný důvod. Zákon o zbraních taxativně vymezuje, co se považuje za řádný důvod:
Žadatel musí některý z těchto důvodů uvést přímo v tiskopise žádosti o vydání povolení.
Zbraněmi kategorie B podle § 5 zákona o zbraních jsou:
Zbraně kategorie C může nabývat do vlastnictví, držet a případně nosit držitel příslušné skupiny zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence. „Příslušnou“ skupinou zbrojního průkazu se rozumí především držitel zbrojní průkazu skupiny A, B, C nebo E (držitelé zbrojního průkazu skupiny D nejsou oprávněni nabývat zbraně podléhající registraci sami do vlastnictví a zbrojní průkaz skupiny F se vztahuje k provádění pyrotechnického průzkumu, nikoli k nakládání se střelnými zbraněmi). K nabytí zbraně kategorie C se krom předložení zbrojního průkazu příslušné skupiny nebo zbrojní licence již doložení dalších dokumentů podle zákona o zbraních nevyžaduje.
Zbraněmi kategorie C podle § 6 zákona o zbraních jsou:
Zbraň kategorie D nebo střelivo do této zbraně může nabývat do vlastnictví, držet a případně nosit plnoletá a plně svéprávná fyzická osoba a nebo právnická osoba.
Jedná se o různorodou skupinu zbraní včetně volně prodejných vzduchovek, předovek a znehodnocených zbraní.
Ke střelbě z těchto zbraní (včetně používání paintballových a airsoftových zbraní při hrách) musí být určen bezpečný prostor, zajištěn dohled odpovědné osoby nebo musí být takové místo viditelně označeno jako místo, kde probíhá střelba. Vyžaduje se rovněž, aby osoby nacházející se na takovém místě, kde probíhá střelba použily vhodné ochranné pomůcky. Střelba z těchto zbraní je pak zakázána na místě, kde by mohl být ohrožen život nebo zdraví osob nebo způsobena škoda na majetku.
Ze zbraní s perkusními, křesadlovými, kolečkový nebo doutnákovými zámky a z tzv. historických zbraní je možné střílet pouze na střelnici a tyto zbraně musí být označeny platnou zkušební značkou podle zákona č. 156/2000 Sb. Výjimku představuje jen možnost střílet z těchto zbraní při divadelních představeních, rekonstrukcích historických bitev a jiných kulturních akcích, ze zbraní však nesmí být nevystřelovány střely a jejich držitelé jsou povinni dbát zvýšené opatrnosti s ohledem na skutečnost, že i při „slepém“ výstřelu dochází k vymetení drobných částeček (neshořelých zrn prachu, ucpávky atd.) a výšlehu z hlavně.
Přestože se v tomto případě nepoužijí ustanovení zákona o zbraních upravující konkrétní požadavky na zabezpečení zbraní, je držitel zbraně kategorie D povinen zbraň a střelivo do ní zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení. Specifické požadavky ohledně skladování střeliva, černého prachu a zápalek ovšem stanoví též i držitelům zbraní kategorie D nařízení vlády č. 338/2002 Sb. Zákon o zbraních také omezuje množství bezdýmného nebo černého prachu (maximálně 3 kilogramy) a zápalek (maximálně 1 000 kusů), které smí držitel zbraně kategorie D přechovávat; zápalky musí být uloženy odděleně v samostatné schránce.
Držitel zbraně kategorie D nesmí tuto zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, nejde-li například právě o rekonstrukce historických bitev, divadelní představení apod. Stejně tak nesmí její držitel zbraň kategorie D nosit nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci. Držitel, který nosí znehodnocenou zbraň, musí navíc u sebe mít potvrzení o znehodnocení.
Převést vlastnictví nebo přenechat zbraň kategorie D nebo střelivo do ní může její držitel opět pouze osobě, která je k jejich držení oprávněna, tedy je plnoletá a plně způsobilá k právním úkonům (popř. se jedná o právnickou osobu).
Zbraněmi kategorie D podle § 7 zákona o zbraních jsou: